Historie našeho týmu

První závod byl pro nás skutečným křtem ohněm. Potýkali jsme se s brutálními jezdeckými a navigátorskými chybami, především při čtení trati. Navíc nás postihly technické problémy - čidlo teploty, které ovládá přepínání vačky, odputovalo do "čínského pohřebiště napodobeniny originálů", takže jsme jeli se zhruba polovičním výkonem.

Navzdory všem těmto problémům se nám zcela záhadně podařilo dojet na třetím místě ve skupině. Byl to pro nás nečekaný úspěch, který nás motivoval pokračovat dál.

Ve druhém závodě jsme se potýkali s přehříváním oleje a pokračujícími problémy s čidlem. Naše schopnosti v psaní a čtení trati se za jeden závod příliš nezlepšily, takže překvapení z nečekaně prudkých zatáček nebo naopak brzdění v místech, kde se dal jet "plnej", bylo stále s námi.

I přes tyto problémy jsme opět dosáhli třetího místa ve skupině a v průběžném hodnocení jsme se posunuli na druhé místo.

Třetí závod byl vrcholem našeho "pankáčského přístupu". Rozhodli jsme se koupit závodní podvozek pro MR2, ale nenašli jsme si žádný čas na testování a nastavení. Kluci nastavili podvozek "od oka". Do toho pršelo a na auto se daly "mokré gumy", na kterých jsme také nikdy nejeli.

Výsledek byl ten, že v tomto v podstatě novém autě jsme oba seděli poprvé až na startu závodu. V druhé zatáčce první RZety jsme zjistili, že se auto nedá řídit a neskutečně plave. Následovalo vyjetí z trati a vzápětí jsme zastavili čumáčkem o strom.

Závod jsme nedokončili a propadli jsme se na čtvrté místo celkově ve skupině.

Ve čtvrtém závodě se opět projevil náš punkový přístup, ale tentokrát v jeho lehké formě. Synchron na dvojce už dlouho nebyl v kondici, a protože jsme stále váhali, jestli budeme místo standardní převodovky dávat sekvenci, nechali jsme to tak.

V reálném světě to znamenalo, že při podřazování jsem musel zhruba 1-2 vteřiny počkat, jinak šla dvojka přes zuby. Před závodem jsme s Matějem, který se o auto staral, nadhazovali sázku, kolik závodů ještě převodovka vydrží. A vydržela tři a půl RZety. Při čtvrté vypadla v tahu zařazená dvojka a už jsme jí nezařadili.

Dojeli jsme tak závod na trojku a občas jedničku, která někdy zařadit šla a někdy ne. V prvních třech RZetách se nám podařil najet poměrně dobrý čas, který stačil na druhé místo v závodě a zároveň nás přesunul zpět na druhé místo celkově.

V pátém závodě nám odešlo vypínání spojky po druhé RZetě. Rozjížděli jsme se tak na startér a museli jsme se naučit řadit bez spojky. Pokud jste to někdy zkoušeli, tak víte, že to jde, "jen" musíte vychytat okamžik, kdy se točí stejně hřídel od motoru a od převodovky.

Řazení nahoru je tak poměrně snadné, podřazování je ale trochu oříšek. Tak jako tak jsme se novým podmínkám vcelku dobře přizpůsobili a vlastně nás významně hendikepoval pouze start, kdy rozjezd na startér je něco, kde ztratíte 25-30 vteřin.

První dvě RZety se nám podařilo najet první a druhý nejlepší čas, a to nám v cíli závodu přineslo celkově třetí místo. Udrželi jsme se tak na druhém místě v průběžném bodování.

Šestý závod se nejel z důvodu, že se z náměstí v Kroměříži stalo jezero a ze silnic na raftech sjízdné říčky. Trvali jsme na tom, že si s tím MR2 poradí, neboť dokáže přežít i pobyt na dně, ale pořadatelé byli jiného názoru.

V posledním závodě jsme se tak trochu vrátili do kolejí našich začátků, i když z úplně jiné perspektivy. Zkušenosti ze sezóny nás posunuly velký kus dopředu a trať jsme dokázali číst poměrně spolehlivě. Auto se podařilo také vcelku dobře odladit. Problémy brzd a dlouhé převodovky přetrvávaly, ale podvozek fungoval dobře a auto se tak významně zrychlilo.

Jenomže tady nastal problém s tím, že můj spolujezdec Pepa, zvyklý na pomalejší režim čtení zatáček, začal hlásit zatáčky pozdě a my tak za celý závod celkem 5x vyjeli z trati, z toho 3x úplně. 2x mou chybou, 3x chybou Pepy. Spočítáno z onboardů nás to stálo 1min a 23 vteřin. V cíli nás od prvního místa celkově dělilo 6 vteřin.

Takto jsme skončili třetí a v průběžném bodování jsme získali celkem 893 bodů. Od celkového prvního místa za sezónu nás dělilo pouhých 7 bodů (vítěz měl 990 bodů). Kdybychom v posledním závodě jen jednou nevyjeli z trati, vyhráli bychom celou sezónu ve skupině.